Proč žít bez mléka?

Sto lidí, sto chutí. I tak by se dala odpověď na tuto otázku pojmout. Důvodů proč se lidé rozhodují žít a jíst bez živočišného mléka je nekonečně mnoho. Ale podle mého názoru se dají rozdělit na dvě hlavní skupiny a to na ty, které se rozhodli sami a na ty, kteří mají jednoduše nějakou formu alergie.

První, co spoustu lidí ve spojení s tímto stravováním napadne jsou stravovací škatulky jako je rostlinná strava, veganství a nebo jen řekněme alternativní životní styl. V případě rostlinné stravy a veganů dochází k vyřazení všech živočisných produktů ze stravy (v případě veganů i vyřazení všech živočisných produktů, či produktů s živočišnými složkami mimo stravu). Důvody jsou často spjaté s láskou ke zvířatům a nechutí podporovat mléčný průmysl. Protože stačí si jen najít chvilku a zamyslet se nad tím, proč nám kráva dává mléko. Je to savec, takže aby její tělo mohlo produkovat mléko musí mít mladé. A právě na tomto je mléčný průmysl postaven, ale narozdíl od toho obrazu šťastných kraviček z reklam je realita velice jinde. Budoucí dojnice jsou průmyslově oplodňovány a když pak porodí své tele, tak to je jim jak nejdříve to jde odebráno, aby mléko neupíjelo. Krávy jsou svoji inteligencí a sociálním vnímáním na tom podobně jako psi, ne-li lépe. Vezměte si, jak by reagovala vaše fenka, když by jí po porodu někdo vzal její štěňata a ještě by byla celé dny připojena na dojící zařízení. U krávy je to podobné. Tyto plačící dojnice, které prožijí svůj život ve stístěných průmyslových prostorách jsou opakovaně oplodňovány a jsou ji zas a znovu odebírany mladá telata, aby mohly být většinu života připojené na dojící zařízení
a dávaly lidem mléko.

zdroj videa: youtube

Jelikož je naše schopnost trávit mateřské mléko savců (evolučně vyvinuté, aby miminka mohla mléko od svojí maminky, ne od jiného živočišného druhu) důležitá hlavně v prvních měsících života, tak se s věkem ztrácí a je tedy naprosto přirozené, že dospělý člověk nemá potřebné enzymy na štěpení mateřského mléka (a na co by mu také byly). Odhadem 75–80 % světové populace je v dospělosti intolerantní na laktózu. Nejedná se lékařsky jen o problematickou laktózu, ale také o kasein. Kasein je mléčná bílkovina, která tvoří okolo 70 % bílkovin v mléku. Příznaky těchto obou intolerancí, nebo dokonce alergií, jsou velice podobné: nejčastěji střevní potíže (plynatost, bolesti břicha, problémy se stolicí), dále také kožní problémy (ekzémy, vyrážka na zadní straně paží, bílé povlaky na uších), bolesti hlavy, migrény, celková únava a nedostatek energie. Tyto symptomy se projevují v rozdílném počtu a rozdílné intenzitě u každého jinak. Pro člověka, který má problém s laktózou, je stravování o dost jednodušší - existují celé řady "normálních" mléčných produktů, které jsou upraveny, aby byly bez laktózy (pomocí speciálního enzymu, který se přidá do daného mléčného produktu a ten rozštěpí laktózu na jednodušší cukry, na které daný člověk již nereaguje). U problému s kaseinem je to složitější, mléčnou bílkovinu nelze z mléčných produktů vyjmout tak snadno jako laktózu (lze kasein odbourat, ale je to nákladné a pak nám zbyde výživově jen voda s laktózou). Tito lidé pak mají své možnosti pouze v rostlinných variantách.