Rozmnožování

Všemu předchází králičí námluvy neboli seznamování králíků. Stejně jako lidé mohou králíci projevovat sympatie nebo antipatie. Záleží hlavně na samičce. Při prvním kontaktu se králíci navzájem očuchají, a pokud se samici samec nelíbí, je agresivní a uhýbá mu. V opačném případě dojde k páření, které trvá od několika sekund po pár minut.

Nejvhodnější je připustit samici v období její říje, protože samice uvolní dostatek vajíček a vrhy jsou potom poměrně velké.

Klasickou říji poznáme podle zvětšení a zarudnutí pohlavního orgánu a podle agresivity a neklidu.

Samice může mít i takzvanou provokovanou říji, což znamená, že může zabřeznout i mimo klasickou říji. Při páření se jí automaticky uvolní z vaječníku několik vajíček. Dojde-li tedy k páření, je skoro jisté, že samička zabřezne.

Nejsnadnější kontrolou, jestli se páření povedlo, je opětovné připuštění samce k samici. Pokud je samička březí, nepouští k sobě samce, utíká mu a je agresivní.

Březost samice trvá nejčastěji 31 dní. Po tuto dobu králici nijak nezvedáme a hlavně nestresujeme. Potřebuje mít dostatek odpočinku a potravy. Asi týden před porodem si králice začne stavět hnízdo, proto je vhodné jí umístit do klece porodní budku. Neumisťujeme u jídla a pití. Od této doby začne králice v kleci často hrabat, vše kousat a shánět materiál na stavbu hnízda. Je nutné jí dát do klece dostatek sena, které také při stavbě potřebuje.

Některé králice dokončují hnízdo až těsně před porodem, vytrhají si chlupy, které do hnízda také dají a do nich porodí mladé. Očistí je, zjistí, jestli jsou všechna zdravá, zahrabe je do chlupů, aby jim bylo teplo a odpočine si. Mrtvá mláďata se snaží z hnízda odstranit.

Problémem je, že některé králice (zejména prvorodičky) své mláďata požírají. Příčiny nejsou přímo známy, ale říká se, že je to vlivem nadměrného stresu. Vždy musíme počítat s tím, že porod nemusí dopadnout dobře. Prvorodičky často porodí mrtvá mláďata. Častěji, pokud je samec větší než samice.

Po porodu samici poskytneme dostatek vody. Necháme ji proběhnout a zkontrolujeme hnízdo (nejlépe bez přítomnosti samice), mrtvá mláďata případně odstraníme.

Kontrolujeme, jestli se samice o mláďata dostatečně stará. Poznáme to podle plných (nafouklých) bříšek mláďat. Nesmí mít propadlá bříška se zkrabacenou kůží.

Samice kojí jednou, maximálně dvakrát denně a to po dobu jen dvou až pěti minut. Kojí nejčastěji v noci.

Mláďata se od matky odstavují v osmi týdnech. Ve třetím měsíci, kdy králičata pohlavně dospívají, bychom měli oddělit samice a samce.

Pro ty, které králíci zajímají, by mohl být zajímavý následující odkaz.

Naše první králičí miminka

Zabřeznutí naší samičky bylo neplánované. V období březosti se velmi zklidnila a byla více mazlivější. Přesně 31. den porodila.

Bylo to ráno 27. 8. 2016, slyšela jsem velký hluk od ní z klece a vůbec nás nenapadlo, že by už mohl přijít porod. Po dvou hodinách, když jsme se k samičce podívali, jsme zjistili, že porodila 3 mláďata. Bohužel měla letální faktor(byla velmi malá) a do večera umřela. Do večera však samička porodila další 4 mláďata, tentokrát o dost větší.

Mláďata se rodí slepá a celá holá. V prvních dnech samička moc nepochopila svou roli, kdy by se měla o mláďata starat a krmit je, proto jsme jí museli pomoci a mláďata uměle dokrmovat. Naštěstí po několika dnech začala samice sama kojit.

Od 12. dne se mláďatům začali otvírat očička, začali se osrsťovat a každý den nám rostli před očima. Postupně začínali vše prozkoumávat, začínali vše ochutnávat. (V kleci by mělo být jen suché krmivo, nepodáváme žádnou zeleninu a ovoce.)

Ve dvaceti dnech králíčata umí skákat a běhat a jsou akční.

Jelikož to byla naše první králičí mláďata, odstavovali jsme je od matky až po desátém týdnu, abychom měli jistotu, že to bez matky zvládnou. Tři mláďata šla k novým majitelům a čtvrtou králičici jsme si nechali. Takže nyní je stav v naší domácnosti tři králici ku jedné kočce.