Středověk

První zmínka o Jihlavě pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera.

V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek.

Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit při těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují ražené mince v Jihlavě.

Před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska.

Za husitských válek nebylo katolické město Jihlava husity nikdy dobyto.

Novověk

Po roce 1522 se ve městě prosadilo luteránství. Rozvíjela se řemesla a obchod – oborem středoevropského významu se stalo soukenictví.

V období třicetileté války se města zmocnili Švédové pod velením Lennarta Torstensona (1603–1651), neboť podplatili jednu ženu, která jim otevřela dvě brány. Město přestavěli na barokní pevnost s bastionovým opevněním.

Opětný velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století. V letech 1864–1928 byla Jihlava poprvé statutárním městem.

Druhá světová válka zasáhla Jihlavu také. Několik dnů po obsazení Němci byla vypálena jihlavská synagoga.

V roce 1969 se v Jihlavě na Masarykově náměstí na protest proti normalizaci upálil Evžen Plocek.

Poválečný administrativní vývoj

Zrušení zemského uspořádání a zároveň nové krajské zřízení z roku 1949 přineslo Jihlavě status krajského města.

K 1. lednu 1951 Jihlava rozšířila své území o Bedřichov, Helenín (včetně Handlových Dvorů a Pančavy), Hruškové Dvory a Staré Hory, přičemž Bedřichov a Staré Hory patřily do Čech. K 17. květnu 1954 byly Hruškové Dvory od Jihlavy odděleny a naopak byla k Jihlavě připojena osada Sasov. K 1. lednu 1968 byla Jihlava rozšířena o obec Pávov. Další rozšíření proběhlo k 1. srpnu 1976, kdy byly k Jihlavě připojeny Antonínův Důl, Červený Kříž, Henčov, Heroltice, Hruškové Dvory, Hybrálec, Pístov, Popice, Rančířov, Smrčná, Vysoká a Zborná. K 1. dubnu 1980 byly k Jihlavě připojeny Horní Kosov, Hosov, Malý Beranov a Kosov.

K 1. lednu 1989 došlo k zatím poslednímu rozšíření města a byly připojeny Rantířov, Měšín, Cerekvička, Loučky, Vílanec, Čížov, Rosice.

Zdroje

Jihlava [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava

Obrázek: https://vysocina-news.cz/jihlava-hleda-mestskeho-architekta/

Tento web je vytvořen v rámci projektu do předmětu Informatika pro ekonomy II. Všechny textové i grafické prvvky jsou buď řádně ocitovány, nebo jsem jejich autorem.