BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES

Péče a životní podmínky

Bernský salašnický pes je svým založením outdoorový pes a nejvhodnějším prostředím pro něj bude život v rodinném domku někde na venkově nebo v malém městě. Je to pes velmi vázaný na svou rodinu a potřebuje s ní být v úzkém kontaktu. Samotou velmi trpí a strádá. Nejšťastnější je, pokud se může účastnit všech rodinných aktivit. Bernský salašnický pes patří mezi plemena s pomalým duševním zráním a ve svém chování zůstává dlouho štěněcí. Stejně jako psi jiných plemen, potřebuje i berňák včasnou socializaci, aby z něj byl klidný a vyrovnaný jedinec, zvyklý na všechny běžné životní situace. Bernský salašnický pes je velmi odolný vůči chladu a přímo miluje hry ve sněhu. Naopak horko snáší špatně a v létě je nutné nevystavovat ho příliš dlouho slunečním paprskům a pobyt na slunci zkrátit na minimum.

Zhruba do dvou let věku by pes neměl být přetěžován, protože až do té doby je pohybový aparát ve vývinu a mohlo by dojít k jeho poškození. Dlouhá, huňatá srst potřebuje pravidelně kartáčovat, aby se odstranily uvolněné chlupy. Bernský salašnický pes dvakrát ročně silně líná a v období línání je nutné česat psa denně. To je však téměř jediná péče, kterou srst vyžaduje. Koupání nebývá nutné a provádí se pouze v případě potřeby. Vodu obecně berňák moc nevyhledává a nepatří mezi dobré plavce.

Krmení

Bernský salašnický pes, stejně jako ostatní velká plemena, roste velmi rychle ve věku 4-7 měsíců, což způsobuje náchylnost k onemocnění pohybového ústrojí nebo špatnému vývinu kostí. Štěňata proto potřebují vysoce kvalitní, nízkokalorické krmivo, které zabrání jejich příliš rychlému růstu. Ideální je poměr 22-24 procent bílkovin a 12-15 procent tuku. Krmnou dávku je vhodné rozdělit do více denních jídel. Druh krmiva a velikost krmné dávky závisí na úrovni aktivity psa.

10 důvodů, proč si pořídit bernského salašnického psa

  1. Je to velký fešák. Zaujme zejména nápadnou bílou náprsenkou.
  2. Existuje jen málo přátelštějších psů. Svého páníčka bezmezně zbožňuje a vůbec nejradši je, když mu může být pořád v patách.
  3. Je přirozeně poslušný a dá se velmi dobře vychovat.
  4. Není to žádný agresor. Je mírumilovný a s ostatními zvířaty vychází dobře.
  5. Pro svou klidnou a vytrvalou povahu se perfektně hodí do záchranářských týmů nebo ke canisterapii.
  6. Díky huňaté srsti dobře snáší zimu. Procházka ve sněhu? Pro berňáka žádný problém.
  7. Kdyby existovala psí Mensa, tohle plemeno by určitě bylo jejím členem. Je totiž velmi inteligentní a rychle se učí.
  8. Hry a zábava, to je jeho. Bernský salašnický pes vám svým hravým dováděním zvedne náladu.
  9. Při správné výchově má krásný vztah k dětem.
  10. Není to gaučový povaleč. Má rád pohyb, je proto ideální parťák pro túry a výlety.

6 důvodů, proč si nepořídit bernského salašnického psa

  1. Velice špatně snáší odloučení. Když ho doma necháte samotného, může začít štěkat, hrabat či kousat do věcí. Při delší izolaci od lidí se z pozitivně naladěného psa stává nepříjemný mrzout.
  2. Potřebuje prostor, v malých bytech bude nešťastný.
  3. Obzvlášť na podzim a na jaře hodně líná. Nic pro toho, koho chlupy přivádí k šílenství.
  4. Nevyznačuje se zrovna nejlepším zdravím a dožívá se poměrně nízkého věku.
  5. V létě od něj nemůžete čekat velké výkony. Vysoké teploty nejsou nic pro něj, nejlépe je mu ve stínu.
  6. Patří mezi plemena s pomalým duševním zráním, dlouho proto zůstává ztřeštěným štěnětem.

Zdroje: