Uvodní čast o Bělhradě

Bělehrad je hlavním a nejvetším mestem Srbska. Mezi lety 1918–1941 a 1946–1992 byl také hlavním mestem Království Srbu, Chorvatu a Slovincu, resp. Jugoslávie. V roce 2011 zde žilo 1 659 440 obyvatel. Mesto leží na soutoku rek Dunaj a Sáva.



Podle sčítání lidu z roku 2011 mel Belehrad 1 166 763 obyvatel. Mesto vykazuje dlouhodobý prírustek obyvatel, predevším díky pristehovalectví stále dalších lidí z celého Srbska. Rust vykazují hlavne okrajové cásti metropole, zatímco v centru mesta pocet obyvatel klesá. Bělehrad je domovem pro radu národností z bývalé Jugoslávie i celého Balkánu. Nejpočetnejší skupinou jsou zde:


  • Srbové (1 505 448 lidí)
  • Romové (27 325)
  • Cernohorci (9 902)
  • Chorvati (7 752)
  • Bosnáci (3 996)


Mesto je významné také z dopravního hlediska. Križují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železnicní trate, poloha na soutoku dvou rek je klícová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. Belehrad má rozsáhlý prístav (v blízkosti mestské cásti Dorcol, dokoncen v roce 1961); reka Dunaj je dle evropských smluv mezinárodním vodním tokem. Pro mestskou dopravu nejsou vodní toky využívány.[zdroj?] V Surcinu se pak nachází mezinárodní letište Nikoly Tesly, které je hlavním vzdušným prístavem pro aerolinky Air Serbia. V roce 2016 jej využilo 4,9 milionu cestujících. Nedaleko od nej se nachází vojenské letište u obce Batajnica.

Zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blehrad