Dějiny

Statni znak

Dějiny Austrálie jsou dějinami území a obyvatel dnešního Australského společenství. Domorodí Australané, takzvaní Austrálci, dorazili na australskou pevninu po moři z jihovýchodní Asie před 40 000 až 70 000 lety. Evropané prvně přistáli u břehů Austrálie v roce 1606, díky nizozemskému mořeplavci Willemovi Janszoonovi. Později toho roku se španělský objevitel Luis Váez de Torres vylodil na ostrovech v průlivu, jež dnes nese jeho jméno. Dvacet devět nizozemských mořeplavců prozkoumalo západní a jižní pobřeží Austrálie v 17. století a nazvalo zemi Nové Holandsko. Indonéští průzkumníci navštívili australské severní pobřeží okolo roku 1720. Roku 1770 zmapoval východní pobřeží Austrálie poručík James Cook pro Británii a vrátil se s analýzou doporučující kolonizaci v Botanickém zálivu, v oblasti dnešní Sydney. První britské lodě dorazily do této oblasti v lednu 1788, aby vytvořily trestaneckou kolonii. V následujícím století Britové založili další kolonie. Původní Australané byli zatlačeni do západní a severní Austrálie a jejich počet se snížil kvůli zavlečeným nemocem a ozbrojeným konfliktům s kolonisty. Zlatá horečka a rozvoj zemědělství založený na vlně přinesly kolonii prosperitu. Od poloviny 19. století začala vznikat parlamentní demokracie. Obyvatelé šesti britských kolonií pak v referendu odhlasovali roku 1901 vznik federace, což Australané považují za vznik svého státu, byť vztah ke kolonizačnímu centru v Londýně se rozvolňoval jen pozvolna a dodnes je Austrálie součástí Commonwealthu. Austrálie také po boku Británie bojovala ve dvou světových válkách. Během té druhé se rovněž stala pevným spojencem Spojených států, když společně čelili Japonsku. Poválečný imigrační program pak přijal více než 6,5 milionu migrantů ze všech kontinentů.