Historie města

Uherské Hradiště je město s bohatou historií, na jeho území byla v roce 1990 vyhlášena městská památková zóna. V roce 2011 město získalo prestižní titul „Historické město“.

Uherské Hradiště bylo založeno v roce 1257 českým králem Přemyslem Otakarem II. Charakter a funkci města jako pohraniční pevnosti města předurčila jeho exponovaná poloha na křižovatce obchodních cest. Funkce pevnosti byla zrušena v roce 1782, avšak hradby začaly uvolňovat prostor stavebnímu rozvoji města až od čtyřicátých let 19. století. Město bylo založeno v tzv. staré (klasické) sídelní oblasti, tzn. v území nepřetržitě osídleném již od počátku historické doby. Území, na kterém bylo město založeno, patřilo v 9. až 10. století k jádru Velké Moravy, prvního státního útvaru západních Slovanů.

Město bylo od r. 1348 až do r. 1860 sídlem krajského úřadu a sídlem velitele hradišťské pevnosti (do r. 1782). V roce 1787 byl zřízen hradišťský magistrát, který plnil současně funkci kriminálního soudu pro celý kraj. V roce 1848 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství, k němuž náležely nové soudní okresy Uherské Hradiště, Uherský Ostroh a Napajedla. Město se stalo sídlem i okresního soudu, berního a finančního úřadu. V roce 1884 bylo ve městě otevřeno české matiční gymnázium.

V roce 1842 byla vybudována tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda z Vídně do Přerova a Olomouce, jejíž trasa vedla přes blízké Staré Město. V letech 1883–1886 byla vybudována tzv. Vlárská dráha z Brna na Slovensko, která vedla přes blízké Kunovice. Mezi Starým Městem a Kunovicemi byla vybudována železniční spojka přes Uherské Hradiště. Město si dlouho udržovalo úřednický a řemeslnický ráz. V r. 1857 mělo 208 domů. Výraznější růst města se začal od sedmdesátých let 19. století. Do 1. světové války se počet domů zvýšil na 427. V hospodářství města dominovala stále řemesla a obchod.

Výraznou změnu prodělal ráz města během první republiky (1918–1938) – vyrostly budovy nemocnice, areál budov kasáren, finanční úřady, budova nádraží, přístavba muzea a lázní, čímž se město rozrostlo za obvod bývalých hradeb směrem k sousedním obcím, tzn. ke Starému Městu, Kunovicím, Mařaticím, Jarošovu a Sadům. Z průmyslových podniků byly za první republiky ve městě nejvýznamnější podniky potravinářského, dřevozpracujícího, textilního zaměření – nábytkářský závod, pily, pivovar, konzervárny, v okolí cukrovar. V roce 1930 mělo město 578 domů, v nichž bydlelo 6 082 obyvatel. V roce 1943 byly k městu připojeny Mařatice a Sady, které se po roce 1945 opět odloučily. V roce 1954 byly k městu opět připojeny obce Mařatice a Sady společně s obcemi Staré Město a Kunovice. Staré Město a Kunovice se v roce 1960 osamostatnily, ale v roce 1972 se společně s Jarošovem staly opět součástí Uherského Hradiště. V roce 1990 se Staré Město a Kunovice opět oddělily a v roce 1997 byly povýšeny na město. Tím vzniklo funkčně propojené a integrované trojměstí – jeden sídelní celek složený ze tří administrativně samostatných subjektů – obcí.