Anosmie

Anosmie

Vítám Vás na tomhle webu. Jsem opravdu ráda, že jste sem zavítali. Jmenuji se Michaela Halamová a už před nějakou dobou jsem se začala zajímat o problematiku ztráty a jiných poruch čichu. Hlavní důvod mé zapálenosti je logický – jsem anosmik, neboli necítím žádné vůně a pachy.

Když jsem se začala svěřovat okolí, že touto poruchou trpím, někteří lidé na mě koukali udiveně, většina z nich však prohlásila: "To máš dobrý, alespoň necítíš smrad!" Velice často se setkávám s reakcí: "Vždyť to nic není, čich je nepotřebný smysl. Maximálně neucítíš vůni květin, ale k čemu to. Slepí to mají horší."

Ano, zrakově či sluchově postižení jsou na tom opravdu hůř. Ale že je čichový smysl pro člověka nedůležitý? Ne, s tím nesouhlasím. Není to jen o tom, že anosmici mají problémy vařit, nebo necítí, když někdo v místnosti trpí na nadýmání.

Proto bych ráda (nejen) touto cestou rozšířila povědomí o problému, kterým trpí pětina obyvatelstva. Ano, anosmie patří mezi jednu z poruch, kterými trpí celých 20 % obyvatelstva. Bohužel je často opomíjena nejen společností, ale i zdravotním personálem, takže často postižení ani nevědí, že mají nějaký problém.

Jak už jsem naznačila, anosmie je úplná ztráta čichu. Vyskytuje se převážně u žen starších 50 let, ale má mnoho příčin a důvodů, tudíž není vyjímkou, pokud se objeví anosmik nespadající do této kategorie.

Web vytvořila: Michaela Halamová

Mendelova universita, Brno

2014