The aim of this paper is presentation of the results of three-years research of ideas of 5th year students of the Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno. Students presented their opinions on issues of employee benefits provided by employer. Students were presented with a questionnaire comprising 37 proposed possible employee benefits. The result of the research was, that students request information – preferably already at the interview or by a personnel department staff when starting their employment. Currently flaring strategy of the elective system of providing employee benefits is preferred by most of the interviewed students. The paper identifies concrete employee benefits - suitable and unsuitable - for graduate students of economic specialisation. Among the most desired employee benefits by students belongs a contribution on food, additional salary, and extra-week of holidays. On the contrary shopping tours abroad, scholarships for children of staff, Christmas cake assortments for children of staff belong to the least desirable employee benefits. The published results can be helpful in creation of optimal composition of employee benefits for corporate environment. These employee benefits then become a significant stabilization factor.
employee benefits, research, students
Cílem tohoto příspěvku je prezentace výsledků tříletého průzkumu o představách studentů 5. ročníku Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně; studenti vyjadřovali své názory k problematice poskytování zaměstnaneckých výhod zaměstnavatelem. Studentům byl předložen dotazník celkem se 37 navrženými možnými zaměstnaneckými výhodami. Z průzkumu vyplynulo, že studenti žádají informovanost, nejlépe již při pohovoru, kdy se uchází o zaměstnání nebo pracovníkem personálního útvaru při nástupu do zaměstnání. V současné době stále více se rozšiřující strategie volitelného systému v poskytování zaměstnaneckých výhod je preferována drtivou většinou dotazovaných studentů. Příspěvek identifikuje konkrétní zaměstnanecké výhody vhodné a nevhodné pro absolventy vysokých škol ekonomického zaměření. Mezi nejžádanější zaměstnanecké výhody studenti považují příspěvek na stravování, další plat, mzda (tzv. 13. plat, mzda), týden dovolené navíc. Naopak mezi méně žádané zaměstnanecké výhody patří zájezdy do zahraničí za účelem nákupu, stipendia pro děti zaměstnanců, vánoční kolekce pro děti zaměstnanců. Publikované výsledky mohou být podnikatelskému prostředí nápomocny k vytvoření optimální skladby zaměstnaneckých výhod. Tyto zaměstnanecké výhody se potom stávají významným stabilizačním faktorem.
zaměstnanecké výhody, průzkum
The aim of this paper is identification the employee benefits, that students of economic and agronomic specialisation would ask at firm they want to work. It was detected if statistically significant differences exist between preference students of the Faculty of Business and Economics and Faculty of Agriculture Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno. It was detected if preferences were changed importantly during monitored years. Among the most desired employee benefits by students belongs a contribution on food, additional salary. Next desirable employee benefits are possibility to use office car for private purpose as well and providing of language courses by the firm. The students` preferences in the area of employee benefits are very similar and students ask for providing the same employee benefits on the both of faculties. During years of research the statistically significant differences was detected on the relative number of students of the Faculty of Business and Economics, who prefer the most important benefit – contribution on food. The number of preferred student took massive changed. On comparison between faculties the statistically significant difference was evidenced only in year 1999/2000. We tested the relative representation on the individual order of relevancy. During the test of five globally the most preferable employee benefits the statistically significant difference was detected only on the benefits – week and more holiday extra. In order four cases the significant difference between the rate of economical and agricultural students, who class this employee benefit from the first to the five sentence was not detected. The published results can be helpful in creation of optimal composition of employee benefits for corporate environment. These employee benefits then become a significant stabilisation factor.
employee benefits, research, students
Cílem čtyřletého výzkumu, prezentovaného v tomto příspěvku, je identifikovat ty zaměstnanecké výhody, které by studenti ekonomického a zemědělského zaměření požadovali u podniku, ve kterém chtějí pracovat. Bylo zjišťováno, zda existují statisticky významné rozdíly mezi preferencemi studentů Provozně ekonomické a Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zda v průběhu sledovaných let došlo k významným změnám preferencí. Mezi nejžádanější zaměstnanecké výhody patří příspěvek na stravování, poskytování 13. platu, mzdy. Dalšími velmi žádanými výhodami je možnost používat služební automobil i pro soukromé účely a hrazení jazykových kurzů podnikem. Preference studentů obou fakult v oblasti zaměstnaneckých výhod se velmi podobají a studenti žádají poskytování shodných zaměstnaneckých výhod. V průběhu let výzkumu byly zjištěny u relativního počtu studentů Provozně ekonomické fakulty, kteří preferovali nejvýznamnější zaměstnaneckou výhodu, a to příspěvek na stravování, statisticky významné rozdíly. Docházelo tedy k výrazným změnám v počtu preferujících studentů. Při srovnání mezi fakultami se projevil statisticky významný rozdíl jen v akademickém roce 1999/2000. Při testování pěti celkově nejpreferovanějších zaměstnaneckých výhod uvedených v posledním roce výzkumu byl statisticky významný rozdíl mezi fakultami v relativním zastoupení na jednotlivých pořadí důležitosti zjištěn jen u zaměstnanecké výhody – týden a více dovolené navíc. V ostatních čtyřech případech nebyl zjištěn významný rozdíl mezi tím jaký poměr studentů Provozně ekonomické a Agronomické fakulty zařadily danou zaměstnaneckou výhodu na první, druhé až páté pořadí. Publikované výsledky mohou být podnikatelskému prostředí nápomocny k vytvoření optimální skladby zaměstnaneckých výhod. Tyto zaměstnanecké výhody se potom stávají významným motivujícím faktorem.
zaměstnanecké výhody, průzkum, studenti
The paper can be a specific guide for employers concerning their chances of financing employee benefits, motivation factors. The paper shortly characterizes creation of social fund, from which a firm can provide different benefits to employees. Some benefits are tax exemption for employee. Firms can use advantages of tax-exempted expenses for contributions on food, pension insurance, life insurance etc. Tax-exempted expenses are also explicit costs on health care and staff training. Utilization of social fund can be agreed on within the collective agreement. Research performed by ČMKOS about content of collective contract identifies the radius of benefits provided to employees by employer. Biggest volume of money is provided to contribution on food, recreation and staff loans.
employee, employer, legislation, social fund, tax
Příspěvek může být určitým vodítkem pro zaměstnavatele jaké možnosti ve financování zaměstnaneckých výhod a motivačních faktorů mohou být využity. Příspěvek stručně charakterizuje tvorbu sociálního fondu, ze kterého může firma poskytovat různé příspěvky zaměstnancům. Určitá plnění z tohoto fondu jsou daňově osvobozena od daně z příjmu zaměstnance. Výhodu daňově uznatelných nákladů může firma využít při poskytování stravování, penzijního připojištění, životního pojištění atd. Daňovými náklady jsou také určité výdaje na zdravotní péči a vzdělávání zaměstnanců. Čerpání ze sociálního fondu může být sjednáno v kolektivní smlouvě. Průzkum provedený ČMKOS o obsahu kolektivních smluv identifikuje okruh plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům. Největší objem peněžních příspěvku je vynakládán na stravování, rekreaci a půjčky zaměstnancům.
daně, legislativa, sociální fond, zaměstnanec, zaměstnavatel.
Using tax allowances when providing contributions for life insurance, pension insurance and food, employers significantly decrease their costs in comparison with the traditional increase of wages of employees (the saves range in several hundreds of crowns per one employee). These benefits are more profitable than increase of wages for employees, as well. The paper analyses and mathematically reasons these financial benefits, and compares advantages of employee benefits and wage increase. A disadvantage for employees is that these financial means (contributions for pension and life insurance) can not be immediately used for their needs, and are bound with the negotiated types of insurance. This is, perhaps, also the reason why employees of selected firms preferred wage increase before employee-benefits. The above-mentioned employee benefits can become an important factor of stabilisation of current employees, or acquiring new, needed employees. The paper briefly characterises these employee benefits.
tax , pension insurance, contributions on food, employee benefits, life insurance.
Využitím daňových úlev při poskytování příspěvků na životní pojištění, penzijní připojištění a závodní stravování zaměstnavatel významnou částkou šetří své náklady oproti tradičnímu zvyšování mezd u svých zaměstnanců (částky se pohybují v několika stech Kč na jednoho zaměstnance). I pro zaměstnance je poskytování příspěvků na tyto druhy pojištění výhodné, získává více peněz než při pouhém zvýšení mzdy. V příspěvku je toto finanční zvýhodnění a porovnání mezi poskytnutím zaměstnanecké výhody a zvýšením hrubé mzdy analyzováno a matematicky zdůvodněno. Určitou nevýhodou pro zaměstnance je, že tyto finanční prostředky (příspěvky na penzijní a životní pojištění) nemůže okamžitě použít pro svoji potřebu a jsou vázány na sjednaných typech pojištění. Snad i to je důvod, proč zaměstnanci vybraných firem preferovali zvýšení mzdy před poskytnutím zaměstnanecké výhody. Uvedené zaměstnanecké výhody se mohou stát významným faktorem pro stabilizaci stávajících zaměstnanců, popř. i získávání nových, potřebných zaměstnanců. V příspěvku jsou tyto zaměstnanecké výhody stručně charakterizovány.
daně, penzijní připojištění, příspěvek na stravování, zaměstnanecké výhody, životní pojištění.
The paper deals with industry analysis of winegrowing and wine-production in Bulgaria and in the Czech Republic. The analysis is more focused on winegrowing and wine-production in Bulgaria with the aim to present the less known information. The annual production of wine in Bulgaria amounts for about 2 million hectoliters, being mostly processed by industrial producers, even though the area of productive vineyards is decreasing by almost 33% to the level of 100 000 hectares. Czech Republic has a lower area of vineyards than Bulgaria, and thanks to the higher yields per hectare it produces about 0,5 million hectoliters of wine. Wine consumption is also different – Czech Republic reaches about 75% of consumption in Bulgaria. Bulgaria, unlike the Czech Republic, belongs to the wine-export countries, especially focusing on exports of bottled red wine. The most important importers of Bulgarian wine – bottled and cask – are Poland, Russia, Great Britain, and Germany. The average prices of exported bottled wine oscillated around USD 1 per liter, in the monitored period. In case of the cask wine, the prices are almost 50% lower. The prices of wines imported to Bulgaria are slightly lower than prices of wines being exported from Bulgaria. Most of the wine was imported from Moldova and Macedonia, Hungary, and Poland. The wine foreign trade balance of Bulgaria and Czech Republic is active for Bulgaria, which exports about 24 thousand hectoliters of wine to the Czech Republic. Exports of Czech and Moravian wines to Bulgaria are minimal.
Czech Republic, Bulgaria, winegrowing, wine production, foreign trade
Příspěvek se zabývá analýzou odvětví vinařství a vinohradnictví v Bulharské republice a v České republice. Analýza je více zaměřena na vinařství a vinohradnictví Bulharské republiky s cílem informovat o méně známých informacích. Každoročně se v Bulharsku vyprodukuje okolo 2 milionů hektolitrů vína, převážně zpracovanými průmyslovými výrobci, i když dochází k poklesu výměry produktivních vinohradů téměř o 33 % na hodnotu 100 000 ha. Česká republika má menší rozlohu vinohradů než Bulharsko, díky vyšším hektarovým výnosů každoročně produkuje okolo půl milionů hl vína. Rozdílná je také spotřeba vína na osobu, Česká republika dosahuje asi 75 % spotřeby Bulharska. Bulharskou republiku, na rozdíl od České republiky, můžeme řadit k vývozním státům vína, obzvláště vína lahvového červeného. Nejvýznamnější země dovážející bulharské lahvové i sudové víno jsou Polsko, Rusko, Velká Británie, Německo. Průměrné ceny exportovaného lahvového vína se ve sledovaných letech pohybovaly okolo 1 USD/l, u sudového vína jsou průměrné ceny téměř o polovinu nižší. Ceny dováženého vína do Bulharské republiky jsou mírně vyšší než ceny vín, které Bulharsko exportuje. Nejvíce vína Bulharsko dováželo z Moldávie a Makedonie, Maďarska, Polska. Ve vzájemném zahraničním obchodě s vínem je aktivní saldo na straně Bulharska, které dováží do České republiky okolo 24 tisíc hl vína. Export českých a moravských vín do Bulharska je minimální.
Česká republika, Bulharská republika, vinařství, vinohradnictví, zahraniční obchod
Educated university graduates are demanded by employers. Requirements of employers on graduates are high; most required are communication skills, decision-making skills, problem solution skills. Very often demand is graduates’ willingness to further education, knowledge of foreign languages. The paper describes the opinions of students of Faculty of agronomics and Faculty of business and economics MUAF in Brno on the possibilities to deepen selected skills. Students of both faculties realize the necessity of further training. More than 96% of students consider the knowledge of foreign languages to be very important and prefer teaching grammar and conversation. Students evaluated the quality of teaching foreign languages at MZLU in Brno, too. Almost 40% of students of Faculty of agronomics and 70% of students of the Faculty of business and economics consider the teaching of foreign languages as insufficient. These negative views were probably influenced by a small extent of teaching languages during their studies. Communication skills represent another significant factor, and students evaluated the possibility to develop these skills, as well. 50% of respondents from the Faculty of agronomics evaluate these skills as necessary for practice and positively evaluate the development of these skills within teaching at MUAF in Brno. Positive evaluation of communication skills development was also found nearly in three quarters of respondents from Faculty of business and economics.
communication skills, foreign languages, research, students.
Vzdělaní absolventi vysokých škol jsou žádáni zaměstnavateli. Požadavky zaměstnavatelů na absolventy vysokých škol jsou vysoké, nejvíce žádány jsou komunikační dovednosti, schopnosti rozhodovat se, řešit problémy. Velmi žádána je ochota dále se vzdělávat, znalost cizích jazyků. V příspěvku jsou popsány názory studentů Agronomické fakulty a Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně na možnosti prohloubení vybraných dovedností. Studenti obou fakult si uvědomují nezbytnost dalšího vzdělávání. Více než 96 % studentů považují znalost cizích jazyků za velmi důležitou, preferují výuku gramatiky a konverzace. Studenti také hodnotili kvalitu výuky cizích jazyků na MZLU v Brně. Téměř 40 % studentů AF a 70 % studentů PEF považuje výuku cizích jazyků za nedostatečnou. Tyto negativní názory byly pravděpodobně ovlivněny malým zastoupením výuky jazyků během studia. Další významnou dovedností jsou komunikační schopnosti, studenti hodnotili možnost rozvíjení této dovednosti. Polovina respondentů AF hodnotí tuto dovednost pro praxi nezbytnou a kladně hodnotí rozvíjení této dovednosti na MZLU v Brně. Kladné hodnocení rozvíjení komunikačních dovedností lze pozorovat také u tří čtvrtin respondentů z PEF.
komunikační dovednosti, cizí jazyky, výzkum, studenti
Providing employee benefits is a form of rewarding employees just for the fact that they are employees of the organization. The aim of paper was to find out, whether there exists a relation between the gender of respondents and their answers. It came from certain premises of research results, which were fulfilled. It was found that not providing employee benefits is not a reason for termination of the employment and search for a new job (86 % respondents). Employees (more than 80 %) prefer the possibility to choose between employee benefits, and employers should react to this information through defining rules of choice between the possible benefits. So far, employees of these firms cannot choose employee benefits they would want. Answers (more than 60 %) of employees related to whether they prefer wage increasing or expansion of employee benefits proved the premise and previous studies of the author, where a high preference of wage increase to offers of employee benefits was found. As confirmed by the research, answers of respondents are not dependent on gender of respondents.
Employee benefits, gender of employees, food-processing industry
Poskytování zaměstnaneckých výhod je forma odměny pracovníkům, kterou organizace poskytuje pouze za to, že jsou jejich zaměstnanci. Cílem příspěvku bylo zjistit, zda odpovědi respondentů tří vybraných firem působících v potravinářském průmyslu z provedeného výzkumu týkajícího se poskytování zaměstnaneckých výhod jsou ovlivněné pohlavím respondenta. Bylo zjištěno, že neposkytování benefitů není důvodem k rozvázání pracovního poměru a hledání nového zaměstnání pro téměř 86 % zaměstnanců. Zaměstnanci (více než 80 %) preferují možnost výběru mezi benefity, zde by zaměstnavatelé na tuto informaci měli reagovat a snažit zvolit způsob výběru mezi benefity, prozatím si zaměstnanci v těchto zkoumaných firmách nemohou vybrat jaké zaměstnanecké výhody by chtěli, mohou vybírat pouze z dané nabídky. Odpovědi zaměstnanců, zda preferují zvýšení mzdy nebo rozšíření zaměstnaneckých výhod potvrdily, i když ne s vysokou preferencí (cca 60 %), předpoklad a předchozí průzkumy autora Duda (2004) ve kterých byla vysoká preference zvýšení mzdy oproti nabídce benefitů. Bylo zjištěno, že odpovědi respondentů nejsou závislé na pohlaví respondentů.
Zaměstnanecké výhody, pohlaví zaměstnanců, potravinářský průmysl
For prediction of future events, there exist a number of methods usable in managerial practice. Decision on which of them should be used in a particular situation depends not only on the amount and quality of input information, but also on a subjective managerial judgement. Paper performs a practical application and consequent comparison of results of two selected methods, which are statistical method and deductive method. Both methods were used for predicting wine exports and imports in (from) the Czech Republic. Prediction was done in 2003 and it related to the economic years 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006, and 2006/2007, within which it was compared with the real values of the given indicators. Within the deductive methods there were characterized the most important factors of external environment including the most important influence according to authors’ opinion, which was the integration of the Czech Republic into the EU from 1st May, 2004. On the contrary, the statistical method of time-series analysis did not regard the integration, which is comes out of its principle. Statistics only calculates based on data from the past, and cannot incorporate the influence of irregular future conditions, just as the EU integration. Because of this the prediction based on deductive method was more optimistic and more precise in terms of its difference from real development in the given field.
deductive method, time-series analysis, wine exports, wine imports
Pro předpověď budoucích událostí existuje celá řada v manažerské praxi využitelných metod. Rozhodnutí o tom, kterou v konečném důsledku aplikovat na konkrétní situaci, závisí nejenom na množství a kvalitě vstupních informací, ale především na subjektivitě manažerského úsudku. V příspěvku je provedena praktická aplikace a následná komparace vypovídacích schopností dvou vybraných metod, a to metody statistické a metody deduktivní. Obou metod bylo využito k prognózování exportu a importu vína z (do) ČR. Predikce byla provedena v roce 2003 a týkala se hospodářských let 2003/2004, 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007 v jejichž rámci byla srovnána se skutečným stavem daného vývoje. V rámci metody deduktivní byly charakterizovány nejvýznamnější faktory vnějšího prostředí včetně, dle autorů, nejdůležitějšího vlivu, kterým byl vstup ČR do EU uskutečněný 1. 5. 2004. Samotný vstup ČR do EU s sebou přinesl řadu podstatných změn, které se přímo dotkly dovozu a vývozu. Země, se kterými ČR doposud obchodovala, se rozdělují na dvě kategorie: 1. Členské země EU – Dovoz a vývoz do (z) těchto zemí se v mnohém usnadnil zrušením cel a kvót. Probíhá tu tzv. intrakomunitární obchod s vínem, který má též svá pravidla zakotvená v nařízení Komise ES č. 884/2002. Víno z ČR se tím dostává na trh EU v podstatně nižší ceně a vyšší kvalitě. Při dovozu do ČR platí stejná pravidla jako při vývozu a náš domácí trh byl otevřen i pro levné víno z EU, které silně konkuruje domácím produktům. 2. Nečlenské země EU – Dovoz i vývoz do (z) těchto zemí je zatížen clem uplatňovaným podle jednotného celního sazebníku a navíc licencován (upraveno nařízením Komise pravidla ES č. 883/2002). Při dovozu se tyto opatření projevují ve zvýšení ceny dováženého vína, které přestává být konkurenceschopné vůči levným produktům domácím a z EU. Při vývozu je naopak vyvážený produkt značně cenově zvýhodněn díky vývozní subvenci, která zajišťuje jeho přijatelnou cenu na světových trzích. Oproti tomu statistická metoda analýzy časové řady vstup ČR do EU nezahrnovala, což vychází z její samotné podstaty. Statistické metody totiž kalkulují pouze s minulými číselně vyjádřenými hodnotami a nedokáží zahrnout do předpovědi vliv mimořádných budoucích okolnosti, jako byl právě vstup ČR do EU. Z tohoto důvodu předpověď prostřednictvím deduktivní metody přesněji vystihovala reálný vývoj v dané oblasti.
deduktivní metoda, analýza časových řad, vývoz vína, dovoz vína
External environment factors influencing Czech wine production industry went have been significantly changing in the past 20 years. Objective of this paper is to identify and describe selected external environment factors influencing this industry. Changes in the Czech Republic in 1989 significantly influenced all industries in the Czech economy, including wine production. The most significant include the transition from planned socialistic economy to the market economy, establishment of the Czech Republic (January 1, 1993), entrance European Union (May 1, 2004). For the wine production industry it brought for example opening the domestic market to competition, simplifying international trade with EU-member countries, stabilization of the area of vineyards including the ban on their extension, establishment of the Wine Fund, establishment of non-governmental organisations supporting activities of wine producers (e.g. Union of wine producers of the Czech Republic, National Wine centre, Moravín, Partnership foundation), etc. Significant changes can be found also in the field of wine-marketing and promotion of wines. Wines from the Czech Republic are sold in foreign markets and achieve awards within international trade fairs and wine exhibitions, Czech Republic organises wine trade fairs, e.g. Vinex or Wine and distilled products, Wine fund have registered the trademark "Svatomartinské víno" (St. Martin Wine), etc. Other significant factors identified within macro-environment analysis include continuous changes in wine production technology. Here we can expect that in the future, there will grow the use of PET bottles, which could replace the classical glass bottles, just as it happened in the soft-drinks production industry. Changes happened also in the field of legislature, and were connected with updating the law on winegrowing and wine production, change of the VAT to 19 %, cancellation of the consumption tax on wine or new titles of subsidies. Also the buyer behaviour goes through a gradual development and it is influenced by many factors. Therefore the paper includes statistical evaluation of dependence between the average monthly wages and wine consumption. Calculated values show a semi-strong positive linear dependence of these two factors.
STEPE analysis, statistical evaluation of dependence, wine production industry, average monthly wages, wine consumption
Faktory vnějšího prostředí ovlivňující odvětví vinařství v ČR prošly v posledních dvaceti letech výraznými změnami. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat a popsat vybrané faktory vnějšího prostředí působící na toto odvětví. ČR od roku 1989 prošla významnými změnami, které se dotkly všech odvětví ekonomiky včetně vinařství. Mezi nejdůležitější patří přechod od plánovaného socialistického hospodářství k tržnímu, vznik České republiky (k 1. 1. 1993), vstup do Evropské unie (1. 5. 2004). V odvětví vinařství to pak bylo např. otevření domácího trhu pro konkurenci, usnadnění mezinárodního obchodu s členskými zeměmi EU, stabilizace výměry vinic bez současné možnosti je zvyšovat, vznik Vinařského fondu, vznik nevládních organizací podporujících vinařské aktivity (např. Svaz vinařů ČR, o. s, Národní vinařské centrum, o. p. s., Moravín, Nadace partnerství) apod. Výrazné změny jsou patrné také v oblasti vinařského marketingu a propagaci vín. Vína z ČR se prosazují na zahraničních trzích a získávají ocenění na mezinárodních veletrzích a výstavách vín, v ČR se pořádají vinařské veletrhy jako např. Vinex nebo Víno a destiláty, byla zavedena ochranná známka Svatomartinské víno atd. Mezi další významné faktory, které byly v rámci analýzy makroprostředí identifikovány, patří neustálé změny v technologiích výroby vína. Zde je možné předpokládat, že v budoucnu budou více využívány PET láhve, které by mohli nahradit klasické skleněné láhve stejně, jak to bylo např. v odvětví nealkoholických nápojů. Změny nastaly i v legislativní oblasti a byly spojeny s novelizacemi zákona o vinohradnictví a vinařství, změnou sazby DPH na 19 %, zrušením spotřební daně na víno nebo novými možnostmi čerpání dotací. Také nákupní chování konečných spotřebitelů prochází postupným vývojem a je ovlivněno mnoha faktory. Proto je součástí práce statistické měření závislosti mezi výší průměrné mzdy a spotřebou vína. Z vypočtených hodnot lze odvodit středně silnou kladnou lineární závislost mezi těmito dvěma faktory. Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru MSM 6215648904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“.
STEPE analýza, statistické měření závislosti, odvětví vinařství, průměrná měsíční mzda, spotřeba vína
Production of industrial feeds for livestock and pets is an integral part of food products’ production. Production of feeds thus shares in sales worth twenty billion CZK. The paper describes and analyses the basic external environment factors operating in this sector. Most important external environment factors were identified using Porter's model of five movement forces of competition within an industry. Threat of entry of new companies in the sector can be expected especially from abroad. Capital investments required in this sector are very high and therefore only imports of finished product can be expected or direct purchase of an already built operation. Existing manufacturers also have a competitive advantage in certain brand-loyalty and market position. An important force within the industry is represented by suppliers, quality and price of raw materials. Most important inputs for production of feeding mixtures represent cereals and an ingredient with oil seed, and the price of both commodities is rather unstable and is expected to grow. In the analysed sector there operate many companies, none of them having dominant position. Major companies are briefly described in this paper as MIKROP Čebín, VVS Verměřovice, ZZN Pelhřimov, Tekro. Production of feed mixtures is significantly influenced by livestock development. Unfortunately, there is a gradual reduction in livestock numbers in all categories, above all pigs and cattle. Feed manufacturers should focus on the expansion of other parts of the market – feeds for pets, fish, etc. It is arguable that the role of substitutes in the industrial feed production is not high. Full-value substitute for the industry does not exist.
livestock and pets, Porter's model, industrial feed-production
Odvětví výroby průmyslových krmiv pro hospodářská a domácí zvířata je nedílnou součástí výroby potravinářských výrobků. Výroba krmiv se standardně podílí na tržbách v hodnotě dvaceti miliard Kč. V příspěvku jsou popisovány a analyzovány základní faktory vnějšího prostředí působící v tomto odvětví. Pro identifikaci nejdůležitějších faktorů vnějšího prostředí byla využita Porterova analýza pěti hybných sil v odvětví. Ohrožení ze vstupu nových společností do odvětví lze čekat zejména ze zahraničí. Kapitálová náročnost investic je v tomto odvětví velmi vysoká a proto se dá předpokládat pouze nabízení hotových produktů z dovozu, popř. přímou koupi již vybudovaného staršího provozu. Stávající výrobci mají také konkurenční výhodu v určité věrnosti odběratelů ke značce a pozici na trhu. Významným faktorem v odvětví jsou dodavatelé, kvalita a ceny vstupních surovin. Pro výrobu krmných směsí je nejvíce potřeba obilovin a krmné suroviny s olejovým semenem, u obou komodit je cena nestálá a spíše se očekává nárůst jejich cen. V analyzovaném odvětví působí mnoho společností, žádná z nich nemá dominantní postavení. Významné společnosti jsou v příspěvku stručně charakterizovány např. MIKROP Čebín a.s., VVS Verměřovice, s.r.o., ZZN Pelhřimov a.s. , Tekro, spol. s r.o. Výrobu krmných směsí velmi ovlivňují stavy hospodářských zvířat u odběratelů krmiv. Bohužel dochází k postupnému snižování počtu hospodářských zvířat ve všech kategorií, nejvíce u prasat a skotu. Výrobci krmiv by se měli zaměřit na rozšíření jiné části trhu, krmiva pro domácí zvířata, ryby. Lze konstatovat, že role substitutů v oblasti průmyslových krmiv není vysoká. Plnohodnotný substitut pro toto odvětví neexistuje. Lze konstatovat, že sledované odvětví má vysoké vstupní bariéry a silné konkurenční prostředí převážně v segmentu průmyslových krmiv (skot, prasata, drůbež). Možnosti expanze jsou spíše na trhu krmiv domácích zvířat, tak jak je uvedeno výše. Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru MSM 6215648904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“.
hospodářská a domácí zvířata, Porterova analýza, výroba průmyslových krmiv
The paper comes from a survey done during the years 2007-2009. It focused on employee satisfaction with the provision of employee benefits. The research included 21 companies, 7 companies were from the engineering sector, 7 companies from the food industry, 3 companies represented the budgetary sphere, 3 companies the services sector and one company operates in pharmaceutical industry. The questionnaire survey consisted of 14 questions, including 5 identification-questions. The paper presents results of the questions on dealing with employees' awareness of employee benefits and on choosing between employees’ preferences of wage increase or increase in value of benefits provided. Employees are informed about all options of providing employee benefits. Only in 3 cases employees stated dissatisfaction with information. This answer was related with the responses to the second monitored question. Employees of these companies preferred pay increases before benefits’ increases. There was no effect of gender of the respondents, neither the influence of the sector of operation, in the preference of increases in wages or in benefits. Exceptions were the employees of companies operating in the financial sector, who preferred employee benefits before a wage increase. It was found that employees of companies who participated in research in 2009, preferred wage increases before the extension of employee benefits, although the value of the net wage increase is lower than the monetary value of benefits increase.
Employee benefit, questionnaire survey, wage increase
V průběhu let 2007-2009 byl proveden průzkum spokojenosti zaměstnanců s poskytovanými zaměstnaneckými výhodami. Výzkumu se účastnilo 21 společnosti, z toho 7 společností bylo z odvětví strojírenství, 7 společností z odvětví potravinářství, 3 společnosti zastupovaly rozpočtovou sféru, 3 společnosti terciální sféru a jedna společnost podniká v odvětví farmacie. V dotazníkovém šetření byly zjišťovány odpovědi na 14 otázek, včetně 5 otázek identifikačních. V příspěvku jsou uvedeny výsledky odpovědí na otázku zabývající se informovaností zaměstnanců o problematice zaměstnaneckých výhod a otázku preference zaměstnanců mezi výběrem zvýšení mzdy nebo navýšení hodnoty poskytovaných zaměstnaneckých výhod. Zaměstnanci jsou vcelku informování o možnostech poskytování zaměstnaneckých výhod. Pouze ve 3 případech zaměstnanci uvádí nespokojenost s informovaností. Tato neinformovanost měla souvislost s výsledky odpovědí na druhou sledovanou otázku. Zaměstnanci těchto společností preferovali zvýšení mezd. Nebyl prokázat vliv pohlaví respondentů ani vliv odvětví, ve kterém společnost působí, na preferenci zvýšení mezd nebo zaměstnaneckých výhod. Výjimku tvořili zaměstnanci společností působící v rozpočtové sféře, kde byla preference zaměstnaneckých výhod. Bylo zjištěno, že zaměstnanci společností, kteří se účastnili výzkumu v roce 2009, preferovali zvyšování mzdy před rozšířením zaměstnaneckých výhod, přestože hodnota zvýšení čisté mzdy je nižší než finanční hodnota přidaných zaměstnaneckých výhod.
zaměstnanecká výhoda, dotazníkové šetření, zvýšení mezd